Seznamte se s identitáři: Nebezpeční nacionalisti nebo šance na zachování evropské civilizace?

 26. 10. 2016      kategorie: Politické vize, koncepce, strategie    

Mezi moderními hnutími reagujícími na dnešní situaci (rozpad tradičních hodnot, odtržení politických elit, ohrožení islámem) se u nás pozvolna, v západních zemích však už déle a razantněji, profilují tzv. identitáři, resp. Generace identity. Toto hnutí si rozhodně zaslouží vaši pozornost…

S identitáři nelze nesouhlasit

Osobně jsem se s GI setkala poprvé asi před rokem, když mi někdo poslal odkaz na video z vystoupení jistého mladíka, Markuse Willingera, který bravurně vystihl potíže dnešní Evropy a nastínil i jejich řešení…

Správně poukázal, že Evropu dnes řídí politici, kteří věří v ideje kulturního marxismu a jako generace vyrůstající ve válkou poničeném kontinentu si za hlavní cíl vytyčili zabránit dalšímu krveprolití. Odtud plyne ten tlak na sjednocení Evropy, ale také všechno to rovnostářství, sociální inženýrství, boj za práva osob s fluidním pohlavím, multikulturalismus, vítání migrantů…

Zkrátka věří, že „ve světě rovnoprávných (ve smyslu zestejněných) individuí nebudou existovat konflikty.“ A tak nám směrnicemi EU a mediální propagandou vnucují, že „nesmíme být nadále muži a ženami, nesmíme být Italy a Němci, nemáme už vlastní národní státy. Stali jsme se součástí jejich globální vesnice. Vzali nám vše, co nám dávalo identitu.“

Ostatně, místo citací si prostě pusťte následující video:

Identitáři ale mohou sklouznout k tomu, proti čemu bojují

Podruhé jsem se s identitárním hnutím setkala v bestselleru Podvolení (recenze zde), kde se o něm píše jako o problematickém, protože ve Francii už je zakořeněné a pochopitelně láká i osoby se sklony k extrémismu, které se uchylují i ke kontroverzním akcím a provokacím, k čemuž se za chvíli vrátím. S ohledem na Podvolení je třeba vypíchnout směrem ke GI dvojici zásadních poznatků:

1)      Román vidí problém Evropy právě v tom, že je příliš individualizovaná a odnárodněná, sekulární až ateistická, oprostila se od svých tradic, tudíž identity…, což právě umetá cestičku vzestupu islámu. Je to zcela ve shodě s tím, co zaznívá ve videu výše: „Někteří lidé se domnívají, že stačí, když zastavíme imigraci. Naším prvním úkolem je však překonat vlastní úpadek. Musíme najít nového ducha a vlastní evropskou identitu. Až pak má Evropa naději na přežití.“  

2)      Román ale zároveň zpochybňuje přeceňování významu národní identity, neboť i ta je vlastně novodobým konstruktem. Když už, tak silnějším pojítkem je křesťanství, na bojištích pak bratrství, v obcích společenství, v běžném životě nakonec přirozené rozdělení sociálních rolí, počínaje mužskou a ženskou. Jenže, pokud budeme usilovat o návrat k těmto přirozeným hodnotám a neučiníme tak skrze křesťanství, islám pak bude přirozeně se nabízející alternativou.Podvolení tak bývalí identitáři mezi prvními dobrovolně konvertují k islámu. (Tady to podávám ve zkratce, opravdu byste tu knížku měli přečíst sami.)

Média a sluníčkáři spustili vůči identitářům hon na čarodějnice

Nyní se vraťme k praktickým akcím Generace identity. Na jedné straně je rozhodně pozitivní, že aspoň část dnešní mládeže konečně zjistila, vůči čemu se má vymezit a ještě lépe – oč má usilovat (nejde tedy jen o revoltu bez cíle). A je přirozené, ba funkční, že mládež právě je vždy poněkud radikální a nemá daleko k činům, takže je hnací silou společenských změn.

„Budeme muset bojovat, budeme se muset vzbouřit, zbavit levici kontroly nad společností,“ zaznívá také ve videu. Tak jistě, klafáním po hospodách a na facebooku, případně chozením k volbám jednou za čtyři roky, to bohužel nepůjde, rozhodně ne dost rychle a rázně, což je nyní objektivně potřeba.

Na druhé straně, praktické akce identitáře poněkud diskreditují. Příkladem budiž okupace mešity v Poitiers (kde Karem Martel ve slavné bitvě roku 732 porazil arabskou armádu). Hnutí se tím dostalo trochu více do podvědomí, ovšem média a levicová hnutí typu Antifa tím získala příležitost líčit jej jako extrémní nacionalisty.

Logicky, GI ohrožuje dosavadní dominanci evropské levice, jež ovládá i média, takže pozitivního přijetí se těžko dožadovat. Když ovšem akce popisuje ten sympatický mladík Willinger v dalším videu, sám uznává, že to „bylo legální tak napůl“, což je samozřejmě nonsense, jednání buď je, nebo není, zákonné. V negativním případě vždy vytváří záminku pro kritiku a zdráhání vyjádřit mu podporu i těmi lidmi, kteří jinak s jeho idejemi souhlasí. Možná je to ale jen další důkaz, jak ustrašenými a neakceschopnými jsme se už stali.

Tím spíše je třeba poukázat na skutečnost, že vůči zdravě smýšlejícím mladým lidem, ochotným pro svou budoucnost něco praktického udělat, byl rozpoután doslova mediální hon na čarodějnice. Ten nabývá vskutku extrémních podob v Německu a Francii, nicméně pozadu nezůstávají ani „veřejnoprávní“ média v Česku. Tak třeba na webu Českého rozhlasu se o nich dočítáme, že jde o krajně pravicové hnutí. Samozřejmě, většina z nás úplně normálních, si za poslední rok na nadávky do fašistů už zvykla ;-)

„"Vykazují znaky snahy, která je namířená proti demokratickému ústavnímu pořádku," řekl místopředseda Úřadu na ochranu ústavy Hans-Georg Maaßen.“ Jako důkaz tomuto německému ouřadovi slouží skutečnost, že používají radikální heslo „Uzavřené hranice“ a jakési dvě členky hnutí v Německu protestovaly tak, že „jedna se postříkala umělou krví a držela ceduli s nápisem Německo 2016, druhá si dala na obličej burku a držela ceduli s nápisem Německo 2020.“ Hmm…

Inu, na nový vzestup totality (té vládní) v Německu jsem zde opakovaně poukázala (např. zde), my tady v Česku (a obecně ve Vyšegrádské čtyřce) jsme ve srovnání s ním stále velice svobodní, demokratičtí, tolerantní a rozumní. Takže by nám zde mělo být sympatické i hnutí GI, ale zase o něm většina tuzemců zatím neví.

Problémem při snaze ztotožnit se s ním může být také skutečnost, že i mladí identitáři jsou tak trochu sluníčkoví. Je to zjevně dáno tím, jak už tato mladá generace byla dosavadní výchovou škol a médií deformována, takže v některých otázkách je vlastně až příliš tolerantní, případně pro-ekologická a tak podobně. Každopádně, pokud se s jejich argumentací seznámíte na webu http://generace-identity.cz/ blíže, jistě vás nic vyloženě neurazí.

Reálné riziko, jak se GI může zprotivit všem, kdo jí nyní budeme držet palce, je skutečně závažné porušení zákonů, přílišná horlivost, podlehnutí nějaké provokaci k násilí. Právě to předvídá i autor Podvolení. Pokud současné režimy Merkelové, Hollanda a dalších socialistických EU-vladařů budou pokračovat v zostouzení, nálepkování a potlačování nastupující generace, ta bude frustrována a může se skutečně radikalizovat ve smyslu využívání radikálních nástrojů boje za své ideály.

Předejít tomu můžeme tím, že jí naopak budeme vyjadřovat svoji podporu. Ale i v tom je jistý paradox – je to možná poprvé, kdy mladá generace sdílí názor se svými rodiči a revoltuje nikoli proti nim, ale proti zkázonosné bandě elitářů utržených od reality a mínění vlastních voličů. Je to možná poprvé v dějinách, kdy za mládeží půjdeme na barikády všichni. Vlastně, kéž by to tak bylo.